Obec leží při soutoku říčky Jevišovky s Dyjí. Lužní lesíky v nivě dnes představují vesměs topolové výsadby, při železniční trati do Hrušovan nad Jevišovkou se nacházejí tůně s pozoruhodnou květenou. Zbytky slanomilné vegetace patří již minulosti.

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 nesla obec úřední název Frélichov, užívaný společně s německou variantou Frollesdorf. Po skončení druhé světové války byla dvakrát přejmenována. V roce 1949 získala jméno Charvátská a od roku 1950 se úředně nazývá Jevišovka.

Ves je původu kolonizačního někdy z první půle 13. století. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o ní je však až z roku 1353, kdy se uvádí jméno držitele vsi, jimž byl Smil z Frélichova. V roce 1395 ji ke svému panství přikoupili Lichtenštejnové, jimž tehdy patřil drnholecký statek. S ním Jevišovka sdílela své osudy až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Od roku 1850 náležela k soudnímu i politickému okresu Mikulov. Dne 8. října 1938 byla obsazena německou armádou a válka zde skončila 7. května 1945.

Po dobu okupace byla obec součástí Dolnodunajské župy a landrátu Mikulov.

Od roku 1960 je přičleněna k okresu Břeclav.

Za česko- uherských válek ve třetí čtvrtině 15. století ves zpustla a byla tak jako nedaleký Nový Přerov a Dobré Pole v letech 1530 – 1531 osazena nedaleko poustek Charváty.

Před třicetiletou válkou zde žilo 37 osedlých. V roce 1673 napočítala lánová vizitace 36 starých usedlíků. Ves sice za války trpěla vysokými kontribucemi, ale podobně jako další obce drnholeckého panství nebyla tehdy vylidněna. V době Marie Terezie při sčítání lidu v roce 1763 žilo v Jevišovce 371 osob v 71 rodinách, což znamenalo v podstatě zdvojnásobení počtu obyvatel během devadesáti let. Největší počet lidí zde žil v roce 1930 , kdy bylo napočítání 1268 osob ( z toho 213 Němců, 108 Čechů a 918 Charvátů).

Od roku 1990 se každou druhou sobotu v září při příležitosti konání tradičních hodů scházejí v obci původní obyvatelé a vzpomínají na život ve své staré domovině na jižní Moravě.

Po skončení války propadlo konfiskaci 277,28 ha půdy z celkové výměry 1 296 ha a 103 z 312 domů. Teprve po vystěhování zbytku obyvatelstva charvátské národnosti došlo k dokončení dosídlovací vlny, během niž sem od roku 1945 přišlo 627 osob. Velkou část nového obyvatelstva tvořili reemigranti z Bulharska a Jugoslavie ( celkem 460 osob, to je 56,9 %).

Fara se v Jevišovce připomíná poprvé k roku 1510, tedy v době, kdy byla ves zpustošena. Na sklonku 16. století byla obsazena nekatolickým kazatelem, po bělohorské porážce na počátku třicetileté války však byla ves přivedena zpět ke katolické víře. Ke zdejšímu farnímu úřadu, spadajícímu pod děkanství mikulovské, patřilo do roku 1790 Dobré Pole a do roku 1837 i Nový Přerov.

Původní kostel sv. Kunhuty byl v letech 1929 – 1931 zásadně přestavěn, takže ze starších fází stavby zůstala pouze věž. Vysvěcen byl v roce 1931. Památkově chráněná je ještě socha sv. Jana Nepomuckého u kostela a kříž u polní cesty do Hrušovan nad Jevišovkou.

Počátky školy neznáme, ale od roku 1805 se zde vyučovalo pouze německy. Budova školy pochází z roku 1877, dnes však pro nedostatek dětí v obci škola není a děti navštěvují základní školu v Drnholci. Ve vesnici je zřízena jen škola mateřská

Obec má již svůj znak i obecní prapor.

Další údaje

Obec leží v Jihomoravském kraji v okrese Břeclav, obcí s rozšířenou působností je Mikulov, pověřenou obcí je Mikulov. Katastrální výměra je 12,64 km2, obec má 572 obyvatel ( k 31. 12. 2006) .

Pošta: ne
Zdravotnické zařízení: ano
Policie: ne
Škola: ne
Vodovod: ano
Plynofikace: ano
Kanalizace (ČOV): ano